Název podle sklářské huti která zde jako jedna z nejstarších v regionu existovala již koncem 16. století. Stará Huť je doložena z roku 1579 a z tehdejší smlouvy mezi císařem Rudolfem a provozovatelem ze Schwannenbrückl (Mostek) Pavlem Schürerem. Z této smlouvy je patrné, že ves je ještě starší.
V roce 1728 zde byly pouze dva domy s dvanácti obyvatelo. V roce 1784 to bylo již 11 domů, v roce 1832 pak 24 domů s 278 obyvateli. V roce 1910 měla Stará Huť 39 domů a 360 obyvatel, v roce 1921 pak 49 domů a 390 obyvatel. Do roku 1945 měla ves přes 500 obyvatel a Stará Huť byla tak byla největší vesnice patřící do správy obce Hostouň.
Stará Huť patřila k farnosti Mutěnín, farní kostel byl však v mnohem bližší obci Rybník. Pošta byla do roku 1851 v Horšovském Týně, od roku 1902 v Hostouni, od roku 1938 v Mutěníně. Po přijetí Mnichovské dohody a zabrání oblasti Německem byla pošta v obci rybník. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1900. Ačkoli Stará Huť byla větší než sousední ves Mostek, správně patřila pod Mostek. V roce 1924 byla ve Staré Huti postavena základdní škola. Za první světové války padlo ze vsi 22 mužů, ve druhé světové válce padlo 40 mužů.
Po válce byla osada částečně dosídlena ale v 50. letech znovu vysídlena kvůli zřizování hraničního pásma, poté zbořena. Místo osady je snadno rozpoznatelné podle osamocené mohutné lípy při silnici, část od silnice vpravo směrem k Radbuze byla proměněna v louky, dnes zarůstající. V 70. letech byly při levé straně silnice prostorem osady nataženy příhraniční zátarasy, za průsekem po nich se v křoviskách ukrývá několik základových zdí z nejhořejší části.
