Podle názvu vznikla zřejmě na vypáleném místě. Prvně je ves zvaná Ogniscowiz zmiňovaná už v roce 1186 v darovací listině knížete Bedřicha klášteru v Kladrubech a poté v listině papeže Řehoře IX. v roce 1239, kterou byl majetek kláštera potvrzen. V roce 1373 pak získal Ohnišťovice Racek z Prostiboře jako protihodnotu za vesnice u Prostiboře.
V 16. století už patřily „Wohnisstiowice“ k Poběžovicím. Berní rula uvádí r. 1654 poprvé německý název Waneschin s deseti hospodáři. Ves dělí na Malou a Velkou stranu kamenný most s třemi oblouky, pocházející z roku 1880. Kaple, která stávala nedaleko mostu, zmizela beze stopy. Na Malé straně stojí mlýn a rozlehlý rybník. Během druhé světové války unikla obec o vlásek zkáze, když mimo ni dopadlo pět leteckých pum. Za mlýnem byla vyražena štola, která v té době sloužila jako protiletecký kryt.
V roce 1939 měla ves 251 německých obyvatel, do roku 1991 klesl počet trvale žijících obyvatel v Ohnišťovicích na 41 osob.
V Ohnišťovicích jsou dodnes zachovány některé původní štukové fasády z 30. let.
Před bývalou školou stojí znovuopravená zvonice s barokním zvonem.
Jižně od vsi je rozlehlý Ohnišťovický rybník
