První zmínka o vsi pochází z roku 1379. Jedna její část tehdy náležela pivoňskému klášteru a o druhou se dělili místní zemané. Později přešla do majetku kláštera celá. V r. 1654 zde hospodařilo 15 poddaných. V r. 1789 stálo ve vsi 29 a v r. 1839 už 33 domů i s mlýnem a hospodou. V roce 1939 zde žilo na 250 německých obyvatel. Po válce byla ves znovu osídlena a v r. 1991 zde trvale žilo 54 obyvatel. Na severním břehu Pivoňky, takzvané Malé straně, stávala drobná kaple Nejsvětější trojice.
Na jižním břehu, Velké straně, pak stával kříž od Mikuláše a Anny Riesových z r. 1760. Obě památky po roce 1945 beze stopy zmizely. Během války ve vsi pracovali francouzští zajatci. Na křižovatce silnic do Meclova a Srb můžeme najít barokní kulatý sloupek s kaplicí a kovaným křížkem na podstavci z roku 1818. Na budově bývalého obecního úřadu se pak nachází zvonice s litinovým zvonem. V sousedství stojí ve stínu lip obnovený kříž na paměť někdejších obyvatel. Na staveních jsou dosud zachovány původní fasády z dvacátých a třicátých let. Nejpůsobivější je fasáda na domu č. 10.
