Navigace

Obsah

Přírodní podmínky

Typ: ostatní
Území svazku obcí Mikroregion Dobrohost mělo v roce 2011 rozlohu 11 367 ha (113,67 km²) a žilo v něm celkem 2 639 obyvatel.

Členy svazku jsou obce Drahotín, Hora Svatého Václava, Hvožďany, Mnichov, Mutěnín, město Poběžovice a obec Rybník. Hustota zalidnění je 23 obyvatel / km². Pro porovnání – průměrná hustota zalidnění České republiky je 133 obyvatel / km². Toto srovnání ukazuje, že území obcí sdružených ve svazku obcí Mikroregion Dobrohost je velmi málo zalidněné a i pro své přírodní bohatství (45% rozlohy tvoří lesy) je ideální pro pěší či cyklistickou turistiku.

Západní část mikroregionu geomorfologicky patří pod Českoleskou oblast. Z jihu na sever prochází hlavní hřbet Českého lesa s vrcholy o nadmořské výšce 650 - 869 m n. m. Vrcholy hřbetu jsou od severu Lískovec, Bezvěrovský vrch, Kamenec, Mošna, Stráž, U Korytan, Lysá, Starý Herštejn a Velká skála. Tento zalesněný hřbet je výrazným předělem mezi obcí  Rybník a ostatním územím mikroregionu. Vedlejší příhraniční hřbet  má střední výšku 682 m n. m. Nejvyšším bodem mikroregionu je Starý Herštejn (877,9 m n. m.).

Východní část území mikroregionu geomorfologicky patří do Podčeskoleské pahorkatiny. Bioregion Českého lesa s převažujícími lesními společenstvy poměrně ostře přechází do kulturně obhospodařovaného podhůří rozčleněného četnými toky, které pramení v západní části mikroregionu. Nejnižší bod mikroregionu (393 m n. m.) je pod soutokem Černého potoka a potoka Pivoňka východně od Ohnišťovic.

 

Český křemenný val

Přírodní zajímavostí jsou výchozy českého křemenného valu. Český křemenný val je více než 100 km dlouhá oblast tektonických poruch, táhnoucí se ze severozápadu na jihovýchod od České Kubice až k Mariánským Lázním. Výchozy (skaliska) křemenného valu mívají zelenavou barvu, která je patrně způsobena rozptýleným pyritem. Tyto výchozy lze nalézt v přírodní rezervaci Drahotínský les a v lokalitě Český val u Poběžovic nedaleko Hvožďan.

CHKO Český les

Jihozápadní část svazku obcí Mikroregion Dobrohost je součástí chráněné krajinné oblasti Český les. Tato oblast zahrnuje nejcennější území příhraničního pásu hor Českého lesa od Broumova v okrese Tachov až po Českou Kubici v okrese Domažlice. Území CHKO má od severu na jih délku 65 km a zaujímá plochu 470 km². Krajina Českého lesa je poznamenána historickým vývojem 2. poloviny 20. století, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva a uzavření části hraničního pásma. Velkoplošná ochrana tohoto území nepřipadala před rokem 1990 v úvahu právě z důvodů existence hraničního pásma.

Posláním CHKO Český les je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému jejího využívání a jejích přírodních zdrojů. V krajině lze nalézt desítky zaniklých vesnic, nad jejichž troskami se opět ujímá vlády příroda. Tyto lokality dotvářejí jedinečnou atmosféru Českého lesa.

Fauna a flóra

Současný ekosystém je zásadně ovlivněn lidskou činností. Původní lesní porosty jsou z větší části vykáceny a nejvýznamnější část současného stromového patra tvoří smrk (80%) a borovice (7%). Dále se vyskytuje jedle, modřín a buk (6%), olše, javor a bříza. V celém Českém lese hojně žije černá a vysoká zvěř, ojediněle také rys ostrovid. Na řadě míst se zachovaly původní cenné bučiny, vzácná rašeliniště s porosty borovice blatky či pestré květnaté louky a pastviny. Z chráněných živočichů zde žije ohrožená vydra říční, tetřívek obecný, rys ostrovid a bobr evropský.
Jižně od Načetína se rozkládá přírodní rezervace Hvožďanská louka. Důvodem ochrany jsou pastviny s bohatou vlhkomilnou květenou.

V okolí  vrchu Starý Herštejn je přírodní rezervace Starý Hirštejn. Důvodem ochrany jsou autochtonní  smíšené lesní porosty na balvanité suti.

Vodstvo

Díky hlavnímu hřebenu Českého lesa, který protíná území svazku obcí Mikroregion Dobrohost severojižním směrem a díky mimořádně vysokému podílu lesnatých ploch, které mají schopnost zadržovat vodu, je celá oblast velmi bohatá na vodní toky i vodní plochy. Většina vodních toků pramení na východních svazích hřebenu a teče na východ či severovýchod. Výraznou anomálií je tok řeky Radbuzy, která pramení na západním svahu, teče na sever, protíná hřeben Českého lesa v oblasti Bělé nad Radbuzou a vrací se na jihovýchod podél podhůří Českého lesa. Pozoruhodné je, že jihozápadní částí území Mikroregionu Dobrohost probíhá hlavní evropské labsko - dunajské rozvodí, respektive úmoří Severního a Černého moře.
 
Řeka Radbuza pramení na západním svahu Pivoňských hor nedaleko křižovatky Liščí domky v nadmořské výšce 689 m n. m. Pramen s odpočívadlem je od křižovatky Liščí domky vzdálen přibližně 500 m po neznačené cestě. Radbuza jako horská bystřina protéká obec Rybník a dále pokračuje na sever úzkým údolím ke vsi Smolov. V Chodské pahorkatině u Bělé nad Radbuzou se stáčí k východu a poté na jihovýchod k Horšovskému Týnu. Dále pokračuje na severovýchod přes Staňkov, Holýšov, Stod a Dobřany až do Plzně, kde ve Štruncových sadech ústí zprava do řeky Mže. Spolu s Mží, Úslavou a Úhlavou tvoří Radbuza zdrojnici řeky Berounky. Radbuza je spolu se Mží hydrologicky a vodohospodářsky nejvýznamnější řekou Českého lesa.

Potok Pivoňka pramení na svahu vrchu Starý Herštejn, protéká Pivoní, Mnichovem, Poběžovicemi a u Ohnišťovic ústí do Černého potoka. V Pivoni byla již ve středověku na tomto potoce vybudována soustava hospodářských rybníků určených pro chov pstruhů.

Mlýnský potok pramení u Šibanova a ústí do potoka Pivoňka pod obcí Mnichov. Na Mlýnském potoce i na potoce Pivoňka stávala v okolí Mnichova a Hvožďan řada skláren, mlýnů a pil, ze kterých jsou nyní pouze nezřetelné zarostlé ruiny.

Slatinný potok pramení u Šidlákova, obtéká Drahotín a Slatinu a u Štítar ústí do řeky Radbuzy.

Starý potok pramení pod vrchem Mošna u Ostrova, protéká Mutěnínem a u Hostouně ústí do řeky Radbuzy.

Bystřický potok pramení pod vrchem Kamenec a u Bělé nad Radbuzou ústí do řeky Radbuzy.

Černý potok protéká územím svazku obcí  v jihovýchodním cípu u Ohnišťovic.
 
Potok Černice pramení pod vrchem Velká skála, jeho tok následně tvoří v délce 6 km státní hranici České republiky. Teče pod hraničním mostem u zaniklé vsi Švarcava. Na německé straně je označován jménem Bayerische Schwarzach, později Schwarzach.

Nemanický potok pramení na západním svahu Pivoňských hor několik set metrů od pramene Radbuzy. Protéká ves Závist, obec Nemanice, státní hranici překračuje u Lískové a poté ústí do potoka Bayerische Schwarzach. V nivě Nemanického potoka byl v posledních letech evidován poměrně intenzivní výskyt bobra evropského a žije zde stabilní populace mihule potoční.

Vodní plochy

Ohnišťovický rybník (u Ohnišťovic), rybník Zámělíč (severně od Zámělíče), Starý rybník / Kunčák (u samoty Erazim), Nový rybník a rybník Pramen (u Starého Kramolína) a celá řada menších bezejmenných vodních ploch, které jsou z větší míry užívány pro chov ryb. Západně od města Poběžovice a západně od obce Rybník jsou vybudovaná funkční a udržovaná  koupaliště.


Vytvořeno: 6. 12. 2017
Poslední aktualizace: 6. 12. 2017 13:22
Autor: Správce Webu