Přírodní památky

Přírodní podmínky

Hranice CHKO a hřbet Čeksého lesa

Území svazku obcí Mikroregion Dobrohost mělo v roce 2011 rozlohu 11 367 ha (113,67 km²) a žilo v něm celkem 2 639 obyvatel. Členy svazku jsou obce Drahotín, Hora Svatého Václava, Hvožďany, Mnichov, Mutěnín, město Poběžovice a obec Rybník. Hustota zalidnění je 23 obyvatel / km². Pro porovnání – průměrná hustota zalidnění České republiky je 133 obyvatel / km².

Mutěnínský lom

Mutěnínský lom

Mutěnínský lom je přírodní památka ev. č. 1325, lokalita Mutěnín v okrese Domažlice. Správa AOPK Plzeň. Důvodem ochrany je opuštěný lom v křemenném dioritu mutěnínského pole.

Mutěnínský lom leží západně od silnice Mutěnín - Starý Kramolín. Přístupný je z odbočky této silnice po polní cestě.

Český val u Poběžovic

Český val u Poběžovic

Český křemenný val je více než 100 km dlouhá zóna tektonických poruch, táhnoucí směrem SSZ-JJV od České Kubice až k Mariánským Lázním. V severní části jsou na ni vázána rudní ložiska uranu a jiných kovů (Mn, atd.), v jižní části je zóna silně prokřemeněná, a to až v několik kilometrů širokém pásu. Takto zpevněné horniny, resp. samotná křemenná žilovina s křemenem mnoha generací tvoří nápadné elevace, odolné vůči větrání a krajina je díky jim pestrá. Velmi často jsou tyto elevace využity pro stavby poutních kostelů nebo rozhleden.

Starý Hirštejn

Starý Hirštejn - u hradu

Starý Hirštejn je přírodní rezervace ev. č. 409 poblíž obce Mnichov v okrese Domažlice. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Český les.

Důvodem ochrany je zajištění ochrany autochtonních smíšených lesních porostů na balvanité suti, které jsou významným prvkem regionálního územního systémů ekologické stability a ochrany typických rostlinných a živočišných společenstev vázaných na přirozené horské lesy.

 

Hvožďanská louka

Hvožďanská louka na mapě (zelené orámování)

Hvožďanská louka je přírodní památka ev. č. 1595, která se nachází v okrese Domažlice.

Důvodem ochrany lokality jsou pastviny s bohatou vlhkomilnou květenou. V lokalitě roste řada cenných rostlinných druhů, např. hořec hořepník, jehlice plazivá, lněnka pyrenejská, pcháč bezlodyžný, vrba plazivá, vemeník dvoulistý nebo prstnatec májový. Díky hořci se v místě vyskytuje jedna z nejstabilnějších populací modráska hořcového v ČR.

Video o lokalitě

Vojtěch Kotlan - Hvožďanská louka - návštěva louky, popis a historie.

Pramen řeky Radbuzy

Řeka Radbuza pramení na západním svahu Pivoňských hor nedaleko křižovatky Liščí domky v nadmořské výšce 689 m n. m. Pramen s odpočívadlem je od křižovatky Liščí domky vzdálen přibližně 500 m a trasa k němu je značena jak od tohoho rozcestí, tak od vsi Závist. Radbuza protéká obec Rybník a dále pokračuje na sever úzkým údolím ke vsi Smolov. V Chodské pahorkatině u Bělé nad Radbuzou se stáčí k východu a poté na jihovýchod k Horšovskému Týnu. Dále pokračuje na severovýchod přes Staňkov, Holýšov, Stod a Dobřany až do Plzně, kde ve Štruncových sadech ústí zprava do řeky Mže. Spolu s Mží, Úslavou a Úhlavou tvoří Radbuza zdrojnici řeky Berounky. Radbuza je spolu se Mží hydrologicky a vodohospodářsky nejvýznamnější řekou Českého lesa.

Video o lokalitě

Vojtěch Kotlan - K pramenu řeky Radbuzy - návštěva pramene, popis.

Drahotínský les

Drahotínský les - skalní výchozy

Drahotínský les je přírodní rezervace ev. č. 1048 poblíž obce Drahotín v okrese Domažlice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Vranovské jasany

Vranovské jasany

Vranovské jasany jsou památné stromy u vesnice Vranov u Mnichova jihozápadně od Poběžovic. Dva jasany ztepilé (Fraxinus excelsior) rostou u hlavní silnice na jihozápadním konci vsi v nadmořské výšce 670 m. Jejich kmeny měří 394 a 414 cm, obě koruny dosahují do výšky 25 m (měření 2005). Chráněny jsou od roku 2005 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta.

Vranovské jilmy

Vranovské jilmy

Vranovské jilmy jsou památné stromy u vesnice Vranov u Mnichova jihozápadně od Poběžovic. Dva jilmy rostou u silnice na Pivoň při cestě z Vranova v nadmořské výšce 650 m n. m., obě koruny dosahují do výšky 25 m. Chráněny jsou od roku 2010 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta. Mezi stromy stojí obnovený křížek.

Pivoňské lípy I

Pivoňské lípy I

Pivoňské lípy I. jsou památné stromy ve vesnici Pivoň u Mnichova jihozápadně od Poběžovic. Dvě přibližně třistaleté lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) rostou u vstupu do pivoňského kláštera v nadmořské výšce 600 m. Jejich kmeny měří 450 a 446 cm (měření 2003). Chráněny jsou od roku 1986 pro svůj vzrůst a věk.

Pivoňské lípy II

Pivoňské lípy II

Pivoňské lípy II. jsou památné stromy ve vesnici Pivoň u Mnichova jihozápadně od Poběžovic. Dvě z lip velkolistých (Tilia platyphyllos) rostou u hřbitova, jedna u polní cesty, všechny v nadmořské výšce okolo 600 m. Jejich kmeny mají obvod 545, 570 a 440 cm (měření 2003), koruny dosahují do výšek 37, 37 a 42 m a odhadovaný věk je 350 let. Chráněny jsou od roku 1986 pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta.

Sezemínská lípa

Sezemínská lípa

Sezemínská lípa je památný strom u rozcestí pod osadou Sezemín nedaleko Pivoně západně od Poběžovic. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na bývalé návsi v nadmořské výšce 550 m. Obvod jejího kmene měří 540 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 25 m (měření 2005). Chráněna je od roku 2005 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta. Pod stromem stojí kamenný křížek.

Lípa původně stála na návsi, ale ves se nepodařilo po druhé světové válce plně dosídlit a východní část  vsi zcela zanikla.

Lípa u hřbitova

Lípa u hřbitova

Lípa u hřbitova je památný strom ve městě Poběžovice. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste u silnice naproti vchodu na hřbitov v nadmořské výšce 450 m. Obvod jejího kmene měří 785 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 27 m (měření 2001). Chráněna je od roku 2001 pro svůj vzrůst a věk.

Zámecký buk

Zámecký buk na mapě

Zámecký buk je památný strom ve městě Poběžovice. Buk lesní (Fagus sylvatica) roste v zámeckém parku, obvod jeho kmene měří 360 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 23 m (měření 2005). Chráněn je od roku 2005 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta.

Pramen potoka Pivoňka

Mapa - pramen potoka Pivoňka

Potok Pivoňka pramení severně od vrchu Starý Herštejn v nadmořské výšce 769 m n. m. Pramen je označen kamenným korytem, dřevěnou cedulí s nápisem Pivoňka. Pramen je objektem státní pozorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu.

Pramen řeky Schwarzach

Fotka s pramenem Nemanického potoka / řeky Schwarzach

Řeka Schwarzach pramení na západním svahu Pivoňských hor nedaleko křižovatky Liščí domky v nadmořské výšce 654 m n. m. Tok je na českém území pojmenován Nemanický potok. Pramen je vzdálen pouhých 400 metrů od pramene řeky Radbuzy. Mezi těmito dvěma prameny vede hlavní evropské rozvodí. Řeka Radbuza je přítokem Berounky / Vltavy / Labe a následně se vlévá do Baltského moře. zatímco Nemanický potok / řeka Schwarzach je přítokem řeky Náby (Naab) / Dunaje a vlévá se do Černého moře.

Drobné památky