Mutěnín

Mutěnín 60
34525 Hostouň
Web: www.mutenin.estranky.cz
E-mail: mutenin@tiscali.cz
Místní části: Mutěnín, Ostrov, Starý Kramolín, Erazim

Poloha a terén

Obec Mutěnín se nachází tři kilometry jihozápadně od města Hostouň a šest kilometrů severozápadně od města Poběžovice. Jižně od obce se svahy zvedají k vrcholům Ovčí  (528 m n. m.) a Šibeniční vrch (552 m n. m.), severně se terén zvedá k vrchu Ptačinec (541 m n. m.). Severovýchod je rovinatý s nevýrazným vrchem Vinice (506 m n. m.). Obcí protéká Starý potok.

Zajímavosti a infrastruktura

Barokní kostel Svatého Bartoloměje (nemovitá kulturní památka) z roku 1707.

Socha svatého Jana Nepomuckého u silnice směrem na Hostouň (nemovitá kulturní památka).

V obci je obchod smíšeným zbožím. Nedaleko od obce je železniční zastávka Mutěnín.


Kostel v Mutěníně

Historie

Osídlení Českého lesa Slovany se datuje do 7. století. Česká kolonizace byla dokončena ve 14. století, v pozdější době se na osídlení podílelo také německé obyvatelstvo. Od 17. století dochází v celé oblasti Českého lesa k výrazné převaze německého živlu.

První písemná zpráva o obci pochází z roku 1253. Název obce je pravděpodobně odvozen od jména pražského purkrabího Mutiny z Budovce, který je zmiňován v letech 1174 – 1185. Ten zde roku 1180 vystavěl tvrz.

Mutěnín je připomínán také jako Mutinín, Mutin, Muta, Mutějov Muczin, Mutina, Mutterstorf či Muttersdorf. Na východní straně vsi Mutěnín stávala ve středověku pevnost obkopená vodním příkopem. Mutěnín byl velmi poničen za husitských válek. Od roku 1424 vlastnil obec krátce šlechtic Bělowic Pawlik, od roku 1464 ji vlastnil šlechtic Beneš. Roku 1534 byla císařem Karlem V. povolena těžba nerostů, především mědi.  V roce 1571 byla v Mutěníně postavena první sklárna. V roce 1573 byl mutěnínský kostel vypleněn nájezdem z Falce. Na konci 16. století získává obec Mikuláš Seeberk. Díky sňatku Jiřího Wiedersperga z Wiederspergu s Margaret - dcerou Mikuláše Seeberka - byl městys Mutěnín i s okolními zemědělskými usedlostmi a kostelem prodán za 625 kop českých grošů rodu Wiederspergů, který Mutěnín vlastnil až do roku 1857. V roce 1577 za panství Johna II Wiedersperga byl městysu udělen obecní znak.
Velkou pohromou pro obec bylo období třicetileté války, kdy byl Mutěnín dvakrát vydrancován falckými vojsky. Poprvé zde kvůli následné neúrodě vypukl hladomor a poté se k němu roku 1636 přidala morová epidemie. V roce 1644 byl Mutěnín opět obsazen vojsky. Obyvatelé v obavě před dalším drancováním opustili ves a utekli i s dobytkem a zásobami potravin do okolních lesů. Po třicetileté válce byl obnoven provoz měděného dolu. V polovině 18. století vyhořel hrádek, který již nebyl nikdy obnoven a na jeho místě byl postaven patrový dům pro rolníky ze statku. Roku 1857 koupil panství Karl Freiherr von Beck Ronsperg, od roku 1869 do roku 1926 patřil Mutěnín rodu Coudenhove - Kalergi.

V roce 1615 měl Mutěnín 192 obyvatel. V roce 1644 zde žilo 218 obyvatel a stálo zde 72 domů. V roce 1713 žilo v obci již 458 obyvatel. První škola byla v obci zřízena v roce 1654, novou budovu získala v roce 1765. V následujícím období došlo díky těžbě mědi k největšímu rozvoji obce – v roce 1847 zde žilo již neuvěřitelných 1 067 obyvatel. V roce 1896 byla opět postavena nová budova školy, tentokrát již s pěti třídami, což si vynutil vysoký počet žáků (320). Od roku 1902 fungovala v obci pošta. V roce 1910 bylo vybudováno železniční spojení a železniční zastávka Mutěnín. Při sčítání lidu v roce 1915 bylo v obci prokázáno již 1 262 obyvatel. V roce 1945 zde žilo přibližně 1 200 obyvatel a stálo zde 212 domů. Roku 1920 v obci fungovalo pět mlynářů, tři pekárny, dva cukráři, šest hospod, čtyři řezníci, dva zahradníci, prodejna textilu, hrnčíř, pět krejčích, osm ševců, dva sedláři, dvě porodní asistentky, pět obchodníků a několik dalších živností. V první světové válce padlo v císařské armádě Rakouska  - Uherska 50 místních odvedenců, ve druhé světové válce padlo v uniformě armád nacistického Německa 72 zdejších rodáků.

Protože Mutěnín ležel na území bývalých Sudet, tedy na území s významnou převahou německého obyvatelstva, stal se na základě podpisu Mnichovské dohody dne 30. září 1938 součástí Velkoněmecké říše.

Po 2. světové válce proběhl na základě tzv. Benešových dekretů v průběhu let 1945 – 1946 odsun téměř veškerého obyvatelstva německého původu. Obec byla následně dosídlena etnickými Čechy z vnitrozemí. Po roce 1989 byl zahájen obtížný proces postupné a všestranné revitalizace.


Mutěnín - kaple u obce
Mutěnín - kaple u obce
Kostel v Mutěníně
Kostel v Mutěníně
Mutěnín - základní rastrová mapa
Mutěnín - základní rastrová mapa

Poloha na mapě: 
Javascript is required to view this map.

Drobné památky