Navigace

Obsah

Hora Svatého Václava

Typ: ostatní
Hora Svatého Václava Hora Svatého Václava 6
34522, Poběžovice
Tel.: +420 774 516 363

Web: www.horasvatehovaclava.estranky.cz
E-mail: ouhorasv.vaclava@seznam.cz
Místní části: Hora Svatého Václava, Šidlákov, Načetín

 

Poloha a terén

Obec Hora Svatého Václava (německy Berg) se nachází v jižním Českém lese asi 5 km západně od města Poběžovice. Její jméno vzniklo pravděpodobně podle kopce, na kterém stojí kostel sv. Václava – zdaleka viditelná dominanta krajiny. Severně od obce teče Slatinný potok, nad kterým se tyčí zalesněný vrch Mastný (601 m n. m.). Silnice vedoucí na západ do Šidlákova prudce stoupá do svahu Pivoňských hor, silnice vedoucí na jih ke Drahotínu naopak klesá. Jižně od vsi se rozprostírá údolí a teče potok, na kterém je vybudován rybníček. Další rybník na přítoku tohoto potoka je situován na návsi. Jižně od obce vede hranice chráněné krajinné oblasti Český les. Do správního území obce patří také místní části Šidlákov a Načetín.

 

Nepřehlédnutelnou dominantou je areál kostela svatého Václava se hřbitovem a farou, do jejíhož majetku v minulosti patřily mnohé vsi ze širokého okolí. Kostel je nemovitou kulturní památkou. Centrem obce je penzion Pohoda, ve kterém jsou pořádány sezónní sportovní a kulturní akce. Penzion nabízí možnost celoročního ubytování a restauraci s tradiční českou kuchyní. Ubytovací kapacita je 30 lůžek v plně vybavených pokojích. Iniciativou místních občanů byla vybudována místní turistická stezka okolo kostela sv. Václava a rovněž byla obnovena zaniklá polní cesta do Drahotína. Jižně od obce u cesty k Načetínu stojí obnovená zděná kaple.

Historie

Osídlení Českého lesa Slovany se datuje do 7. století. Česká kolonizace byla dokončena ve 14. století, v pozdější době se na osídlení začalo podílet také německé obyvatelstvo. Od 17. století dochází v celé oblasti Českého lesa k výrazné převaze německého živlu.

Sídlo bylo založeno pravděpodobně již velmi dávno, první písemná zmínka o obci pak pochází z r. 1239. Již za panování císaře Karla IV. je zde v r. 1359 připomínán zděný kostel, který byl pravděpodobně součástí větší opevněné tvrze či dokonce hradu. Jeho existenci napovídají nezřetelné zbytky příkopů. Původní stavba kostela byla zbořena za husitských válek. Později byl kostel obnoven a při mnoha válkách sloužil jako opevněné útočiště pro obyvatelstvo. V r. 1654 patřila ves k panství Horšovský Týn a v berní rule je jmenována jako Perckh (zkomolenina německého Berg). Po zrušení pivoňského kláštera v r. 1787 se osamostatnila místní fara a převzala část majetku kláštera. V 19. století spadala ves pod politický okres Horšovský Týn a soudní okres Poběžovice.
Protože ves ležela na území tzv. Sudet, tedy na území s významnou převahou německého obyvatelstva, stala se po podpisu Mnichovské dohody, tedy po 30. září 1938, součástí Velkoněmecké říše. V r. 1939 je ve vsi doloženo dnes těžko představitelných 326 obyvatel a více než 30 domů.

Po 2. světové válce proběhl na základě tzv. Benešových dekretů v průběhu let 1945 – 1946 odsun téměř veškerého obyvatelstva německého původu. Obec byla následně dosídlena etnickými Čechy z vnitrozemí. V období komunistického režimu se obec ocitla ve střeženém tzv. hraničním pásmu „železné opony“. Po r. 1989 zahájila obtížný proces postupné a všestranné revitalizace. Především díky úsilí některých soukromých vlastníků sídlo nezaniklo a stalo se klidnou oázou, která plní výhradně rezidenční funkce. Většina objektů slouží pro rekreační účely.

V roce 2011 byla postavena nová budova obecního úřadu.


Vytvořeno: 5. 12. 2017
Poslední aktualizace: 5. 12. 2017 14:10
Autor: Správce Webu