Navigace

Obsah

Obec DRAHOTÍN

starosta obce: Jan Michal
Tel.: 
Web: www.drahotin.cz
E-mail: drahotin@seznam.cz
 

Poloha a terén

Obec Drahotín se nachází v jižním Českém lese 3 km severozápadně od města Poběžovice. Obcí protéká Drahotínský potok, severně od obce pak Slatinný potok. Severovýchodně od obce u zemědělského areálu Bílovice se tyčí Bílovický vrch (521 m n. m.), jihovýchodně od obce nalezneme přírodní rezervaci Drahotínský les a vrch Skalky (533 m n. m.). Směrem na západ terén stoupá k Hoře Svatého Václava, jejíž kostel svatého Václava situovaný na návrší nad Drahotínem je výraznou dominantou krajiny. Jižně od obce vede hranice chráněné krajinné oblasti Český les.

Zajímavosti a infrastruktura

Přírodní rezervace Drahotínský les jihovýchodně od obce. Na jejím území lze nalézt rozsáhlé skalní útvary.

Areál Vitalpark Drahotín jihovýchodně od obce. Jde o nové turistické a rekreační centrum vybudované v roce 2009.

Historie

Osídlení Českého lesa Slovany se datuje do 7. století. Česká kolonizace byla dokončena ve 14. století, v pozdější době se na osídlení začalo podílet také německé obyvatelstvo. Od 17. století dochází v celé oblasti Českého lesa k výrazné převaze německého živlu.

Jméno obce bylo pravděpodobně odvozeno od jména Drahota. První písemná zmínka o obci je doložena z r. 1365, ale je možné, že obec je ještě starší, přibližně jako Hora Svatého Václava. Do r. 1539 Drahotín patřil k panství hradu Starý Herštejn, poté se stal součástí panství Lobkowiczů.

V r. 1791 stálo v Drahotíně (Trohatin) 51 domů. V r. 1839 to bylo již 60 domů, v nichž žilo 481 obyvatel. V r. 1906 byla postavena škola, kterou navštěvovalo 110 dětí. Budova dnes slouží jako obecní úřad. V r. 1913 je v Drahotíně doloženo 75 domů a žilo zde 492 obyvatel. V obci fungovaly 3 hostince, 2 obchody s lahvovým pivem, 3 obchody, 2 truhlářské dílny, 2 obuvnictví, kovárna, mlynářství, bednářství, kadeřnictví a obchod s tabákem. Velmi rozvinuté bylo zemědělství, především pěstování obilí, chov koní a dobytka. Z této doby se zachovaly některé prostorné statky a sady. Na území obce se těžilo vápno a štěrk. Byla provedena elektrifikace. Hospodářský rozvoj obce podnítil vznik společenského života. Existovala zde vzájemná pojišťovací společnost pro koně a dobytek, vznikl dobrovolný hasičský sbor. V období let 1860 – 1910 mnoho obyvatel emigrovalo do Spojených států. Do 1. světové války ze vsi narukovalo v uniformě Rakousko-uherské armády 67 vojáků, z nichž 22 padlo.

Protože ves ležela na území tzv. Sudet, tedy na území s významnou převahou německého obyvatelstva, stala se po podpisu Mnichovské dohody, tedy po 30. září 1938, součástí Velkoněmecké říše. Do 2. světové války, tedy do složek nacistické armády, narukovalo ze vsi 80 mužů, z nichž 22 padlo.
Po 2. světové válce proběhl na základě tzv. Benešových dekretů v průběhu let 1945 – 1946 odsun téměř veškerého obyvatelstva německého původu. Obec byla následně dosídlena etnickými Čechy z vnitrozemí. V období komunistického režimu se obec ocitla ve střeženém tzv. hraničním pásmu „železné opony“. Po r. 1989 zahájila obtížný proces postupné a všestranné revitalizace.